Po dvouměsíční pauze jsem se konečně dočkala závodního víkendu. Sváteční sobotní den jsem věnovala cyklistice. V Železném Brodě se konal již 5. ročník Memoriálu Vácalava Véleho v časovce na 8,4km do kopce. Pro mě již tradiční cyklistický závod jsem si nemohla nechat ujít. Časovku jsem pojmula především jako rozjetí před nedělním MČR v OH triatlonu, které se konalo na Lipně. Kondice nebyla zdaleka tak dobrá jako loni, čemuž odpovídal i výsledný čas, nicméně žádné z žen se nepodařilo jet rychleji. První místo bylo parádním dárkem k svátku.

Nedělní závod jsem brala mnohem vážněji především proto, že se jednalo o domácí šampionát. Tady se teprve mělo ukázat, jak moc se mi holky během 7 týdnů vzdálily a co musím ještě dohánět. Z plavání jsem měla respekt. Po neúspěšném pokusu dostat se na čelo skupiny, jsem svůj boj vzdala a zbytek trati jsem se v pohodovém tempu vyvezla v nohách Eviny Potůčkové na čtvrtém místě za Jíťou Šimákovou a Anetou Grabmüllerovou. Trať cyklistiky byla sice o 2km kratší, ale o to náročnější. Po úvodním náročném stoupání následoval sjezd, ve kterém jsem si prohrála celý závod. Nemyslela jsem si, kolik se toho dá ve sjezdu ztratit. Mohu se zlobit jen sama na sebe, že jsem si celou trať před závodem neprojela. Jako jediné z naší čtyřčlenné skupinky se mi podařilo udržet tempo s Evinou, hned na začátku klesání mi však Eva ujela a navíc mě ve sjezdu předjela i Anet. Přestože mi přišlo, že se postupně v jízdě z kopce zlepšuji, závod se pro mě vyvíjel pořád stejně. To, co jsem do kopce sjela, jsem v klesání opět ztratila a ještě jsem nabrala větší ztrátu. Ve čtvrtém z celkových pěti kol, se kolem mě přehnala i Jana Jiroušková, která se potýkala s velkou ztrátou z plavání. Jelikož jsem byla v pondělí 12.8. na poslední rentgenové kontrole u doktora, který mi konečně dovolil plné zatížení nártu, nebylo v mých silách plánovat atak v běhu. Běžeckou část jsem si tentokrát neužívala, prostě jsem si ji odbyla v tempu, které stačilo na třetí místo za první Janou Jirouškovou a Evou Potůčkovou.