Prosedět celou neděli doma, protože prší? Ani náhodou!

28.09.2010 18:10

 

Pouhá představa o tom, že strávím celou neděli doma , jenom kvůli tomu, že prší, mě děsila. Po doběhu loňského závodu v Běchovicích jsem řekla: „Už nikdy mě tu neuvidíte.“ Ale opak byl pravdou a já jsem se opět nechala zlákat atmosférou nejstaršího běžeckého závodu na evropském kontinentu.

Cesta do Prahy po dálnici chvílemi připomínala spíše plavbu a já jsem začínala pochybovat o tom, zda to byl zrovna dobrý nápad. S mírným zpožděním jsem se konečně dostala do závodní kanceláře. Rychle vyzvednout číslo a za 40 minut se startuje. Ženy vybíhaly hromadně bez rozdílu věku v jedenáct hodin, půl hodiny za nimi byli připraveni veteráni a v pravé poledne odstartoval hlavní závod mužů.

Na trať dlouhou přesně 10300m jsem zvolila rozumnou taktiku - nepřepálit začátek. Běžela jsem schovaná ve druhé skupince s dalšími pěti soupeřkami. Po táhlém stoupání na osmém kilometru jsem se rozhodla jít dopředu a odpoutat se od ostatních. Vytvořila jsem si zhruba třiceti metrový náskok, ale do cíle zbýval ještě necelý kilometr a sil začalo ubývat. V posledních metrech jsem musela sprintovat o konečné šesté místo v celkovém pořadí, které jsem nakonec o pouhou jednu vteřinu uhájila.

Běchovický závod byl zároveň počítán i jako MČR v silničním běhu. Můj čas 40:03 stačil na stříbrnou medaili mezi juniorkami za Kristiinou Mäki z Pardubic. Šampiony v hlavních kategoriích se stali Sekyrová a Kocourek.

Celý závod pršelo a pršelo. Prostě ideální počasí pro mne, v dešti se mi daří a tak říkám: ,,Běchovice, příští rok jsem tu znova.‘‘

 

Zpět

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.