Chtěla bych navázat na svůj poslední článek, který se týkal závodu ME seniorů. Z Turecka jsem odlétla s bolavou nohou, na kterou jsem téměř nemohla došlápnout. Zranění se mi stalo při pátečním závodě, zbylé 3 dny pobytu u moře jsem strávila spíš dřepěním u bazénu nebo na pokoji. Proto jsem se už moc těšila do Čech, kde jsem se ihned po příletu podrobila vyšetření. Diagnóza byla zcela zřetelná – únavová zlomenina IV. metatarsu. Na jednu stranu jsem byla ráda, že konečně vím, co mám s nohou, na druhou stranu jsem byla v šoku…

Zranění přišlo v tu nejméně vhodnou dobu. Místo toho, abych se postavila na start ME K23 v Holtenu a závod světové série v Kitzbühelu, musela jsem nastolit klidový režim. Doktorův verdikt zněl jasně „K tomu, aby kost srostla je potřeba šesti týdnů. Za 4 týdny se přijeďte ukázat na kontrolu.“ Mou jedinou povinností bylo najednou jen dojíždění na rehabku, kde mi nohu léčili magnetem. Najednou jsem měla spoustu času. Každý mi říkal „Konečně se můžeš vrátit k věcem, na které nemáš díky sportu čas“. S chromou nohou to však znamenalo sedět spíš u televize, počítače nebo si přečíst knížku… Zkrátka po 14 dnech se to se mnou doma nedalo téměř vydržet :-(.

Čtyři týdny utekly tak jak utekly. Na několik okamžiků vzpomínám i velmi ráda např. na atletickou Zlatou tretru v Ostravě nebo na divadelní představení Caweman.

Po čtyřech týdnech jsem si myslela už nebude na rentgenu nic vidět. Snímek však ukázal něco jiného, kost ještě srostlá není. Doktor ale průběh léčby chválil. Dovolil mi postupné odkládání ortézy, mohu začít jezdit staticky na kole a plavat.

Chtěla bych ostatním poradit, jak tomuto zranění předcházet. Bohužel si stále ještě nejsem sama schopná vysvětlit, jak jsem k tomu přišla. Nejčastější příčinou je příliš velká dávka naběhaných kilometrů. Díky bolavé patě jsem toho však letos moc nenaběhala. Možná právě pata bude samotnou příčinou? V čem se však do budoucna ponaučím je to, abych více naslouchala svému tělu a nic nepřecházela bez povšimnutí.

První snímek pořízený po příletu z Alanye 18.června a druhý snímek pořízený po čtyřech týdnech. Ukázalo se, že se jednalo o příčnou i podélnou zlomeninu.

Na Zlaté tretře v Ostravě (nejvíc jsem si užila běhy na 10 a 5km a tyčku v podání Yelany Isinbajevové).

Výborné představení, které mi pomohlo pochopit, že chlapy nejsou "kreténi" :-)