Byla neděle 30. května 2010 a já jsem se ráno probudila nezvykle brzo. Byl to právě očekávaný 1. závod ČP v triatlonu, který mě nenechal dospat? Počasí nevěstilo nic dobrého, ale zatím nepršelo. Rychle jsem se převlékla a vyrazila na krátkou rozcvičku. Během běžecké abecedy začalo kapat a než jsem se dostala k rovinkám byla jsem naprosto mokrá. Prostě počasí neporučíš… Do suchého, snídaně, sbalit a může se vyrazit do Ostré.

Úvodní závod ČP v triatlonu přilákal početné množství závodníků, mezi kterými nechyběli ani triatleti z Polska a Ruska. Bohaté startovní pole s mezinárodní účastí dodalo závodu doopravdy vynikající atmosféru. Svou účastí překvapila dokonce i naše nejlepší triatlonistka Vendula Frintová. Navzdory deštivému počasí v předešlých dnech ukazovala teplota vody v místním rybníce 19,2 °C, ale i přesto organizátoři plavání v neoprenu povolili a drtivá většina účastníků toho také i využila. Muži se na trať 600m plavání, 20km cyklistiky a 5 km běhu vydali zhruba o 5minut dříve než ženy (letos snad poprvé).

Stanovila jsem si jasný úkol – udržet se v kontaktu s čelem. Plavání se pro mě vyvíjelo celkem dobře, z vody jsem vybíhala někde kolem 4. místa s minimální ztrátou. Nevím, jak je to možné, ale balík holek mi prostě ujel a mně nezbývalo nic jiného než počkat na někoho ze zadu. Hákování, jak už je v Nymburce zvykem, bylo neomezené mezi pohlavími. Takže moje zprvu 10´´ ztráta narostla po 20km na 50´´. Balík zhruba 10 lidí, ve kterém jsem byla já, prostě nejel tak rychle a moje soupeřky se mi nepříjemně vzdálily. Mou jedinou šancí byl běh. V depu jsem měla menší potíže s hledáním mého místa, ale tato kolize určitě nepotkala jenom mě. Vyznat se mezi dvoustovkou stanovišť pro kolo nebylo jednoduché. Z depa jsem vyběhla s takovým nasazením, že mi cestou upadla gumička s číslem, pro kterou jsem se musela vracet. Problémy v depu, ztráta čísla, soupeřky už dávno na trati běhu… nic víc už se pokazit snad ani nemohlo. Ale závod ještě nebyl u konce a moje rozčílení ze zbytečných chyb mě hnalo kupředu. Prostorem cíle jsem proběhla mezi ženami na 3.místě za Vendulou a Ruskou Boykovou.

Atmosféru závodů jsem si užila až do úplného konce, protože naše auto opustilo místo konání jako poslední, když už nebylo po závodech nikde ani památky. Trochu jsem se zdržela na dopingové kontrole, kterou bych zrovna na závodě ČP Age group skutečně nečekala. Jinak si myslím, že se organizátorům závody velmi povedly – přehledné a dobře zabezpečené tratě, rychlé zpracování výsledků, počasí bez deště… Snad jediné, co jsem v místě startu postrádala, byly toalety.