Do Tábora nejezdím moc ráda. Minulý rok se mi tu vůbec nepovedl Evropský pohár juniorů a tak jsem to letos chtěla změnit.

Počasí zdaleka ne letní, ale pro mne celkem příjemné. Plavání, po týdenním cyklistickém soustředění v Srní, nebylo zrovna ideální. V jednu chvíli už jsem si myslela, že je závod ztracený. V sedmičlenném poli závodnic není zrovna jednoduché chytnout další „balík“, když člověk špatně vyplave. Vše jsem si vynahradila v cyklistice, kterou jsem si užila. Jelo se mi výborně a často jsem tahala špici. Do posledního kola nás vjíždělo 5 holek i s ruskou favoritkou Tsyganor, která se za námi chytře vezla. Rozhodující roli sehrál opět běh. Z depa jsem vypálila za Ruskou s odhodláním, že jí to zadarmo nedám. Běžela dobře. V cíli nás od sebe dělilo 38 vteřin, ale i přesto jsem víc než spokojená. Poprvé v závodě 10km pod 37 minut!

Co mne tak nakoplo? Zřejmě to byly diskuse na triatlonovém serveru rozpoutané po závodě v Mělníce. Takže kecalové jen tak dál :-)