Po jednom týdnu volna odstartoval moji další vlnu závody nabytých víkendů Německý pohár v triatlonu v Braunschweigu. Na závod jsem odjížděla bez jakýchkoliv ambicí. Byla jsem spíše zvědavá na atmosféru a zajištění německých pohárů.

Účast a konkurence především mezi juniorkami byla mnohem vyšší než-li u nás, ale to by bylo asi vše, co bych mohla pochválit. Časomíru si zřejmě pořadatelé vypůjčili od orientačních běžců, protože jsme čipy měli na ruce a v průběhu závodu na konci každé disciplíny jsme se sami museli odčipovat přiložením zápěstí k malému terčíku. Divácká účast byla srovnatelná s tou naší.

Pro mě se závod vyvíjel celkem dobře. Z vody jsem vylézala někde kolem 10. místa a jako jediná z našich jsem stihla druhý balík na kole, ve kterém jsem jela i s čerstvou mistryní Evropy Annikou Vössing. Z čeho jsem měla velkou radost. Prvních 5km na kole mi přišlo vražedných a dokonce i dvě soupeřky toto tempo nevydržely a z balíku odpadly. Do depa jsme přijely zhruba s dvacetivteřinovou ztrátou na první balík a jak už to v triatlonu bývá o medailích rozhodl až běh. Na trať mé nejsilnější disciplíny jsem se vydala s nebojácným nasazením nalepená na záda vynikající běžkyně Vössing. Nejprve jsem si myslela, že tak rychlé tempo nemůže ani ona vydržet, ale opak byl pravdou. Ke konci prvního kola běhu se mi začala Annika vzdalovat. V průběhu druhého kola mě předběhla ještě jedna z německých závodnic a já jsem se musela smířit se čtvrtým bramborovým umístěním. Jedinou útěchou pro mě mohla být skutečnost, že ani novopečená mistryně Evropy tento závod nevyhrála. Nestačila na talentovanou Charlotte Bauer, která se německé kvalifikace nezúčastnila a tudíž na ME v Athlone nestartovala.

Jinak se mi, ale kratičký výlet do Německa líbil. Počasí ideální - na závod se příjemně ochladilo, domácké ubytování v nevelkém penzionu a především dobrá parta lidí …