S mým startem na ME jsem hodně váhala. Protože jsem na Evropském poháru v Cremoně díky pádu nedokončila, po AMS na Tchaj-wanu mě skolila střevní chřipka a pak už jsem jiný EP nestihla, nevyjela jsem si přímou nominaci. Přesto mi byl start na ME nabídnut, ale celkové náklady jsem si musela hradit sama. Bylo mi to všechno tak nějak líto. Celou zimu jsem trénovala na vrchol, který měl být první týden v září a teď bych tam neměla jet? Na druhou stranu investovat do toho bezmála 25 tisíc, mi přišlo hodně. Především díky maximální podpoře rodičů, jsem se však rozhodla jet.

Plavecká část byla rozdělena do dvou okruhů a proběhla bez výraznějších komplikací. Držela jsem se v jednom velkém chumlu s ostatními soupeřkami. Z vody jsem vybíhala kolem 18. místa společně s Anetou. Obě jsme se stihly chytit druhého balíku. Z cyklistiky jsem měla respekt, protože trať až k obrátce mírně stoupala a byla vedená přes 3 kruhové objezdy, které se objížděly na levou ruku (doleva neumím zatáčet :-D ). Aneta, pro kterou bylo ME prvním olympijským triatlonem, na táhlé stoupání doplatila a z naší skupiny odpadla. Pro mě se vše vyvíjelo až příliš hladce. Náskok pětice uprchlic jsme rychle vymazaly a už jsem se vezla v balíku čítajícím 26 atletek. Na špici jsem se za celou dobu vystřídala asi jen třikrát. Měla jsem čas se pravidelně občerstvovat, což mi určitě velmi pomohlo. Opět rozhodl až běh. Do depa se přiřítil velký balík, každá z nás měla stejnou šanci na vítězství. Vyběhla jsem si svým tempem na 13. místě a pomalu jsem se snažila zbíhat závodnice přede mnou.

Konečné sedmé místo patří k mým nejlepším výsledkům, ale vím, že jsem měla i na víc. Bolavá pata, která mě zlobí celou sezónu, se mi stále nedaří vyléčit a v běhu mě značně limituje. Tímto úspěchem jsem se nominovala na MS, které se bude konat koncem října na Novém Zélandu. Mám tedy docela dost času, abych dokázala nohu vyléčit.

www.triathlon.org/results/results/2012_aguilas_etu_triathlon_u23_and_youth_european_championships/7813/