Tak dlouhou sobotu jsem snad ještě nikdy nezažila. Vše propuklo už v pátek 21.ledna. Tři hodiny ve škole, pak dvouhodinové zdobení sálu jabloneckého Eurocentra , dvě hodiny u kadeřnice a od půl šesté večer finální přípravy s generálkou.  Páteční večer byl prostě jedinečný, protože se konal můj maturitní ples.

Celá akce se nesla v hollywoodském stylu a měla obrovský úspěch. Už v půl deváté večer bylo vyprodáno a tak jsme  místo lístků museli začít prodávat útržky papírků. Nejprve předtančení, poté nástup s šerpováním a veškeré povinnosti byly za námi. Čas letěl jako blázen. Na tanečním parketu jedna píseň za druhou a už byla sobota.

Jedna událost skončila a následovala další. Tradiční Jabloneckou halu jsem si nemohla nechat ujít. Stejně jako v loňském roce nechyběli závodníci s hvězdnými jmény např. Petr Svoboda, Škrobáková nebo Zuzka Hejnová a spousta dalších elitních atletů. Nejdelší tratí v ženské kategorii byl jako obvykle běh na 800m. Už předem jsem věděla, že se poběží rychle, protože jsem na chodbě potkala moji známou soupeřku Dianu Mezulianikovou. I když jsem toho moc nenaspala, cítila jsem se celkem v pohodě. Čím více se start přibližoval, tím více se mi začalo chtít spát. Podle toho vypadal i můj start. Výstřel pro ostatní závodnice byl povelen k vyběhnutí, kdežto pro mě to bylo lehké probuzení ze snu. Zařadila jsem se na jisté poslední místo... Moje předpověď se s jistotou vyplnila.  Už od začátku se vedení ujala Diana, která závod odběhla s taktikou start – cíl. Poté co na mě zakřičela moje trenérka mamka, začala jsem také závodit. Dotáhla jsem to na 3.místo v čase 2:16,64, když jsem ve finiši prohrála souboj s Míšou Drábkovou. 

S časem jsem byla celkem spokojená a navíc jsem vyhrála parádní skleničky do výbavy. A příští týden , jestli najdu odvahu, mě čeká tradiční Jablonecký zimní triatlon.